Prosinec 2013

Den co den

28. prosince 2013 v 12:48 | Camilla |  Recenze
Název: den co den
Počet stran: 344
Autor: David Levithan
Nakladatelství: CooBoo
Datum vydání: 2013

Každý den se probudíte v jiném těle, každý den žijete život někoho jiného. A tak platí jedna jediná zásada - vyhněte se tomu, aby si někdo všiml, že na jeden den přebýváte v těle někoho jiného a nepleťte se do jeho života.
Vše je v pořádku, až do rána, kdy se probudíte v těle Justina a zamilujete se do jeho přítelkyně Rhiannon. Od toho okamžiku všechna pravidla, podle nichž jste až do teď žili, přestávají platit. Konečně se objevil někdo, s kým chcete být den co den.

Den co den je velice zvláštní a originální kniha s dokonalým názvem - Den co den. Jednotlivé kapitoly jsou nadepsané číslem, které znázorňuje, kolikátý den A prožívá. Příběh se celou dobu točí kolem jednoho bodu. Kolem Rhiannon. Kolem
dívky, do které se A, coby hlavní hrdina, zamiluje. V podstatě se těch 344 stránek neřeší nic jiného. Ale i přes to musítě číst dál, protože vás kniha pohltí.
Ačkoli se A každá den probouzí v jeném těle a na jiném místě, pořád jezdí za Rhiannon a myslí jen na ní a není tam napsáno nic jiného, než to, že jí chce vidět a že je od ní jen hodinu cesty autem, atd. Celému ději chyběla zápletka, ale to nevadí. Na jednu stranu se mi to zdá být suché, ale na druhou to je úžasný jednoduchý příběh plný lásky.
A nemohl Rhiannon dostat z hlavy, i když byl v těle kluka, který měl absťák a potřeboval se sjet nebo v těle holky, která měla obrovskou kocovinu a den před tím málem přejela svého otce opilá v autě. Nikdy na svou milovanou nezapomněl a na konci pro ni udělal krásnou věc, ze které jsem byla smutná. Kniha je velice čtivá a donutí čtenáře číst dál a dál. Podle mě, je to skvělé dílo.

Jediná věc, jež nepochopila je tahle: Jak může být A jednou v těle holky a podruhé zase kluka? Jednou vyprávěl, že byl zamilovaný do kluka a teď do dívky… To jsem nepochopila. Vypráví jako kluk, i když je v těle dívky. Pravděpodobně je to úmysl autora, anebo mi něco uteklo. Moc jsem se nad tím nepozastavovala.
Další věc, která se mi na knize Den co den líbí, je to, že jsem při čtení mohla nakouknout do různých druhů společnosti. A se probudil v těle lesby, gaye, dívky, která měla kocovinu, kluka, který by závislý na drogách, tlouštíka, sebevražedkyně, slepce a mnoho dalších.

Kniha se mi rozhodně líbila. Je to napsané čtivě a lehce.

Co se obálky týče, na můj vkus je trochu bledá. Přidala bych jí jas. Jinak se mi líbí. Je tématická a taková jemná. Písmo se mi také líbí a ani mi nevadí to, že je název a jméno autora s malými písmeny.

Hodnocení: 8/10

Deklarace smrti

25. prosince 2013 v 12:16 | Camilla |  Recenze
Název: Deklarace smrti
Autor: G. R. Malley
Počet stran: 256
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013

Anotace:
Velká Británie, rok 2140.
Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán.

Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Deklarace smrti je z menší části napsaná jako deník. V těchto úryvcích Anna sděluje v podstatě všechno, co už čtenář ví, ale přidává k těm informacím svůj názor a pocity. Teprve tehdy jsem se dokázala do děje vžít úplně. Když se Anna svěřovala
svému tajnému deníčku, měla jsem pocit, že se od knihy neodtrhnu do té doby, než se nedozvím, co se s Annou stane.
Kniha je plná ošklivých chvílí a nespravedlnosti. Život za život. Občas jsem se bála, aby se něco takového skutečně někdy nestalo, neboť někteří lidé jsou na to dostatečně sobečtí. Tahle kniha mi změnila pohled na život a podepsala se v mé duši stejně, jako všechny dystopie. Kdysi jsem chtěla být nesmrtelná, ale teď už ne. Kdyby byl každý nesmrtelný, Země by byla za okamžik přelidněná. Stalo by se přesně to, co v knize.
Deklarace smrti je napsaná moc dobře a hlavně poutavě. Nikdy jsem se při čtení nenudila.
Hlavní hrdinka Anna mi zpočátku nebyla moc sympatická. Připadala mi taková namyšlená a dětinská. Někdy se objevily chvíle, kdy mi její jednání nedávalo smysl. Opravdu měla vymytý mozek. Skutečně nenáviděla své rodiče, ačkoli je neznala a to jen proto, že jí to nařídila paní Pincentová - vychovatelka v Grange Hall a hodně důležitá postava. Na konci odhalí nečekané tajemství a i přes její nenávist k Přebytečným udělá, z mého pohledu, dobrou věc - život za život.
Margaret Pincentová je žena, která ztratila všechno. Je krutá, nemilosrdná, přísná, prohnaná, netrpělivá a v mnohých ohledech sobecká. Pak je tu Petr. Tajemný kluk, jehož spis je tajný. On mi připadal stejný, jako ostatní knižní hrdinové.
Odvážný, odhodlaný a troufalí.

V neposlední řadě musím zmínit Sheilu. Byla to kamarádka Anny v
Grange Hall. Ona o sobě tvrdí, že není přebytečná, ale vyvolená. Paní Pincentová o Sheile tvrdí, že má velice rozvinutou fantazii, avšak dívka má pravdu. Sheila je hodně zvědavá a vzdoruje skoro každému, kdo jí něco přikazuje.

Deklarace smrti rozhodně patří mezi ty lepší dystopie. Děj sice není moc napínavý ani záhadný, ale to vůbec nevadí. Jinak už nemohu nic vytknout. Nebylo to dokonalé ani úžasné, neboť čas, ve kterém se příběh odehrává, je neskutečně brutální a nespravedlivý.
Doporučuji!!!

Obálka se mi líbí. Odpovídá ději a je jednoduchá. Hned na první pohled upoutá. Česká obálka se mi líbí asi nejvíce. Viděla jsem na internetu ještě asi dvě a ty se mi moc nezamlouvaly.

Hodnocení: 8/10

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Plno vzpomínek

23. prosince 2013 v 20:36 | Camilla |  Co se jinam nevešlo, aneb moje kecy
Follow me ! <3
2013 je číslo, které se mi nenávratně zarylo do srdce. Tento rok, který už pomalu, ale jistě spěje ke konci, byl dokonalý.
Obsahoval radost, smutek, pochopení, lásky, bláznovství, poznání, stovky úžasných zážitků a mnoho dalších věcí a pocitů. I přes ty všechny dotěrné a nešťstné doprese byl tohle ten nejlepší rok.
Poznala mnoho lidí, mnoho skvělých lidí. Zažila jsem toho s nimi víc, než se svou sestrou za celý svůj život… To právě oni mi dali důvod proč žít. (Mimochodem, život si teď oslazuji kamarády a cukrovím.) Dohromady 15 lidí jsem poznala za necelé čtyři měsíce. Jsem neskutečně moc ráda, že existují, a že jsem se o ně mohla opřít, kdykoli jsem potřebovala a naopak. Moc jim za to děkuju, ačkoli vím, že si tohle asi nikdo z nich nepřečte, ale to nevadí. Od té doby, kdy jsem se s nimi seznámila… teprve jsem okusila opravdový život. Změnila jsem se. Oni mě změnili a já jsem ráda. Jsem spokojená.
Za tento dokonalý rok může také moje mamka, která mě neomezovala a užívala si se mnou, ačkoli jsme měli obě problémy, kterými nebudu kazit tento článek.
V neposlední řadě musím připsat zásluhy blogu a mým Affs. Blog jsem si založila 28. května 2013 a kdybych tak neučinila, nebyla bych to, co nyní jsem. Nebyla bych Camilla Barnet, ale pouhá Kamila Bárnetová. Nikdy bych nepoznala tolik nadaných človíčků v mém věku. Nikdy bych nemohla psát články, které stejně nikdy nezveřejním. Nikdy bych nemohla, nahlédnou do duší lidí stejných jako já. Nikdy bych nemohla spolupracovat s Fragmentem. Nikdy bych nemohla dělat tolik bláznivých projektů. A je toho více. Jsem moc ráda, že blog mám. Že mám affs...

Ještě zbývá pár dnů do konce roku a já si je užiji. Už mám naplánovaný Silvestr a ten čas před ním nehodlá jen tak zahodit. Určitě by bylo lepší, kdyby napadl sníh, ale nevadí. Já si rok 2013 užiju až do konce.


Krásné svátky a hodně dárků Vám přeje Camilla Barnet.

2 Days*•*

Info

23. prosince 2013 v 8:21 | Camilla |  Co se jinam nevešlo, aneb moje kecy
Ahoj,
dostala jsem se na mamčin notebook a bez problémů jsem se přihlásila na blog. Takže si myslím, že mám divný počítač, neboť mi nejde se na něm přihlásit... Ach jo. No, co nadělám.
Pomalu, ale jistě dočítám Deklaraci smrti -> RECENZE bude do týdne. :)

K Vánocům dostanu další knížky, tudíž budu mít co dělat, ale přednost musím dát ještě jednomu recenzáku... budete se divit, kterou knihu jsem si od fragmentu objednala. :D

Znovu Vám přeji veselé Vánoce a šťastný Nový rok.
Také se omlouvám všem SBéčkům, že neobíhám, ale nemám na to náladu ani čas. Proklouzávat si mezi prsty nechávám povídky i články a básničky od Vás všech... omlouvám se.
Ps: Možná se tu objeví bláznivá básnička. :)
Camilla Barnet

Veselé Vánoce

21. prosince 2013 v 18:20 | Camilla
Ahoj,
Přeji Vám všem veselé Vánoce a šťastný Nový rok.

Mám bohužel jednu špatnou zprávu. Nejde mi přihlásit se na počítači. Tenhle článek jsem napsala na mobilu. Takže Vám sem sem nedám ani žádnou básničku a to mě mrzí. Nevím, co s blogem je a strašně mě to štve.

Příjemný zbytek svátků přeje Camilla Barnet :)

Zmatek

17. prosince 2013 v 18:36 | Camilla |  Co se jinam nevešlo, aneb moje kecy
Ahoj,
Vánoce už klepou na dveře a já nemám skoro žádný dárek. Musím se v nejbližší době vydat na nákupy. Mám z toho špatnou náladu… ach jo. Věříte mi, že nemám ráda Vánoce? Už ta zima mě dohání k šílenství.
Mimo jiné, mám rozečtenou Past ze série Zahrada nesmrtelnosti a Večeři s vampýrem. Do toho všeho mi přišly recenzáky. Budou tedy recenze. A mezi námi, Večeři s Vampýrem pravděpodobně nedočtu, protože je to nudné. Je to taková zvláštní knížka.

Mám tolik rozepsaných článků a ani jeden nemá hlavu ani patu.

A jak už dlouho slibuji, snažím se dokopat se ke psaní nějaké povídky… jenže to nejde a nejde! Blehehe... Fantazie moje… Vrať se prosím!!!

7. Oblíbené činosti

15. prosince 2013 v 8:46 | Camilla |  Sundej masku
Oblíbené činnosti - proč, co děláš, když máš dobrou náladu, čím si naopak zpříjemňuješ tu špatnou, jak přežíváš zimu/léto, podzim/jaro? Je něco, co bys chtěl vyzkoušet, ale máš strach?


Když mám dobrou náladu tak poslouchám písničky, píšu, čtu, věnuji se pejskům, chodím ven s kamarády, facebookuju, fotografuji a tak dále. Je to různé. Když mám špatnou náladu tak sedím na posteli a snažím se všechno špatné vztřebat a u toho si pustím písničky, nebo píšu, čtu, chodím se sama projít, zapnu si nějaký film... opět, je to různé.
Zimu ráda nemám, ale co se dá dělat. Někdy mívám hodně nápadů a využívám je. Hodně píšu, čtu a fotografuji. Teď ale nedělám skoro nic, kromě toho, že chodím ven. Nedokážu psát a moc nečtu. Nenávidím se za to, ale jinak to nejde.
V létě mě nápady opouští. V létě trávím většinu času venku. Podzim je u mě každý rok jiný. Letos jsem například nedokázala přimět fantazii, aby se stala mou součástí. Chodila jsem ven s kamarády a četla si. Minulý rok... to si nepamatuji, ale určitě to bylo jinak. Smějící se A jaro miluju. Fotografuji, čtu a pak činosti podle nálady.

Reklamy

12. prosince 2013 v 15:27 | Camilla |  Co se jinam nevešlo, aneb moje kecy
Taky už Vás serou štvou ty pos... reklamy na blogu?
Je toho všude plno a teď to naserou dají i na okraje stránky. -_- A ty slova? Tedy, části slov? Co to jako má znamenat. Možná to tak mám jen já, že jsou na blogu všude reklamy a části nějakých slov jsou vlastně jakési odkazy...
Omluvte mě za vulgární slova...
Mějte se hezky, s pozdravem:
Naštvaná Camilla!!!

Konec...

8. prosince 2013 v 12:04 | Camilla |  Povídky
Po dlohé době jsem se donutila napsat krátkou jednorázovku a zrovna je taková ošklivá. Prostě když mám takové temné myšlenky, jako nyní, tak píšu o smrti. Snad se Vám to bude líbit.

Soutěž - ZRUŠENO

6. prosince 2013 v 15:46 | Camilla
Ahoj lidi,
Soutěž ruším, protože se přihlásila jen Ami s Ilonkou a to je vážně málo. Na jaře bude pokus číslo dva s lepšími cenami, takže snad už to bude lepší. Nicméně kdyby někdo měl zájem o ty knihy, které jsem dala do soutěže, ráda je někomu zašlu jako vánoční dárek. (Pište na email) :D
Jinak Ami a Ilonce děkuji za účast a jestli jste měli něco rozpracovaného do této soutěže, tak mi to klidně dokončně pošlete a já to zveřejním na svém blogu.

- Pište na email, který je v menu.